Před pár lety, když jsem se rozhodl, že budu fitness trenér. Prostě jsem cvičil, abych vypadal dobře.
Možná v tom bylo i trochu otco-synovského soupeření. Táta mi vždycky vyprávěl, kolik na vojně zvedl na bench press, jaký měl pekáč buchet a za kolik uběhl desítku.

Zkoušel jsem všechno. HIIT, TRX, vzpírání, běhání, crossfit.
Byl jsem vegetarián, jedl bez lepku, bez laktózy, bez cukru. Hladověl, nacpával se, měnil metody.
Jenže všechno to bylo bez záměru. Bez respektu k tomu, kde právě jsem. Bez poslechu vlastního těla.
Až jsem se úplně ztratil.
Nic mě nebavilo, neměl jsem cíl. Šel jsem běhat, do fitka, na jógu – a nic.
Až mi došlo, že už nejsem ten student nebo mladý trenér, který má celý den na sebe.

Dneska jsem rozvedený otec dvou dětí.
Mám práci, zodpovědnost, ženu, kterou miluju.
A nic z toho, co dřív fungovalo, už teď nefunguje.
Nezvednu se z nuly jedním tréninkem. Když mě bolí koleno a sotva zvednu ruku, nestačí síla vůle.
Každý pokus o restart mě akorát spálí a já se znovu propadnu na dno.

Musel jsem přijmout novou identitu – pracující táta.
A začít se sebou zacházet podle toho, kdo jsem teď.

Dnes se každý snaží „vypadat skvěle“, „žít zdravě“, „být fit“.
Kdo neuběhne půlmaraton nebo nejde na Spartan, jako by nic nedělal.
Ale kolik z nás je influencerů, modelek, herců nebo sportovců, kteří se živí tím, jak vypadají?
Proč pořád tlačíme na výkon, když naše role v životě je jiná – být rodičem, partnerem, člověkem?

Co kdybychom si dovolili být sami sebou?
Být hvězdou pro sebe.
Plánovat pohyb, stravu i wellness podle toho, kým jsme.
Ne podle toho, co diktuje Instagram.

Dvouhodinová tabata pro kojící matku půl roku po porodu je nesmysl.
Stejně jako lednový záchvat motivace u chlapa, který deset let seděl v kanceláři a najednou chce změnit život během týdne.
Vydrží dva, možná tři. A pak zase nic.

A já se ptám:
Proč si to neudělat hezky?
Proč nezačít jednoduše – půlhodinovou procházkou, pár minutami pro sebe?
Nechat tělo i hlavu pomalu se znovu rozběhnout.

Možná právě ta nejpomalejší cesta je ta nejrychlejší.
Možná disciplína neznamená tlak, ale laskavost.
A možná stačí jen přestat spěchat.
Začít znovu – ale jinak.

Takže jsem se rozhodl, že budu psát moje vhledy na odvětví v kterym pracuju. Napsal jsem pár řádků o otužování. Pak jsem chtěl bejt strašně důležitej a vymyslel jsem typologii podle nervových typů – toho, co jsem napozoroval na našem otužování. Jenže jsem to psal s AI a celý to stálo za hovno. Sára mi dala bídu, že nejsem autentickej. Ale ono napiš dneska něco, když tě málem vyhodili od maturity kvůli slohovce. 😀
Vhledy si píšu, protože si chci srovnat myšlenky z toho, co jsem nacítil z různejch odvětví. Mě prostě baví pozorovat, jak nad věcma přemýšlím a co mi to ukazuje o sobě a lidech. Teď to bude o našem otužování na Meandru.
Před více než rokem mě napadlo, že bych se mohl začít pravidelně otužovat. Otužování jsem už párkrát zkusil, ale nikdy ne tak, že by to byla součást týdne. A jak se znám, věděl jsem, že sám od sebe to dlouho nevydržím – potřebuju zodpovědnost. Napadlo mě, že když do toho vtáhnu i další lidi, půjde to snáz. Domluvil jsem se s kavárnou Limetka, jestli by mohli zpropagovat společné otužování v Ohři.
Brzy jsem zjistil, že mi jedno koupání týdně nestačí, tak jsme si domů pořídili káď. Začal jsem se otužovat každej den. Ze začátku bomba, ale pak jsem zjistil, že moje tělo to prostě nedává. Sára tam, tvl, lezla 2x denně a byla úplně v pohodě a já čím víc jsem se snažil, tím víc jsem to nedával. Tělo si vždycky řeklo svoje – nachlazení, únava, nemoc. Prostě každej je jinej, každej to dělá jinak a každej má jinou nervovou soustavu.
Postupně mi došlo, že nejlepší otužilec není ten, co vydrží ve vodě nejdýl, ale ten, kdo to zvládne a pak normálně funguje – v práci, doma, jako táta. Nemůžu si dovolit ležet na gauči úplně hotovej jen proto, že jsem si chtěl něco dokazovat. Sára má vždycky radost, když mě vidí na gauči. 😀
Tak jsem to přestal hrotit. Neřeším, kolik minut jsem ve vodě, ani kolikrát týdně. Prostě vlezu každou neděli s tou naší skvělou partou do vody, dýchám, vnímám, a když cítím, že už to stačí, jdu ven. A od tý doby je to úplně jiný – klidnější, opravdovější.
Ten hlubší zážitek je hlavně díky partě lidí, co se kolem toho vytvořila. Sdílíme to spolu. Každej tejden si připomeneme, jak skvělý otužování je – jaký to je „přežít“ ponor, jak nás to nakopne dopaminem. Jsme takový ledový feťáci, protože otužování zvedá hladinu dopaminu až 2,5×, což je stejně jako některý tvrdý drogy – jenže otužování to dělá přirozeně a bez vedlejších následků. Nikdy by mě nenapadlo, že přes otužování poznám tolik skvělých lidí, a že to dokáže spojit úplně rozdílný osobnosti i profese.
A pak je tu ještě jedna věc, kterou na otužování mám rád – pravda. Otužování se prostě nedá vočurat. Jasně, někdo může říct, že to dělá jenom kvůli fotce na Instagram. Ale i kdyby jo, tak se stejně musí svlíknout, vlézt do té ledové vody a aspoň pár vteřin tam zůstat. A každej, kdo to někdy zkusil, ví, že těch prvních pár vteřin je fakt nejhorších. Takže ne – tady se nic nepředstírá. Voda vždycky ukáže pravdu.

Dýchání je základní funkcí našeho těla, která probíhá automaticky, ale přesto může mít obrovský dopad na naše zdraví a výkon. Možná tě nikdy nenapadlo přemýšlet o tom, jestli dýcháš nosem nebo pusou – vždyť jde jen o příjem kyslíku, ne? Ve skutečnosti způsob, jakým dýcháme, ovlivňuje naši energii, soustředění, spánek, imunitu i celkovou pohodu. Pojďme se podívat na klíčové rozdíly mezi nosním a ústním dýcháním a proč bychom měli upřednostnit právě nos.

Dýchání nosem: Přirozená cesta k lepšímu zdraví

Dýchání nosem není jen o tom, kudy do těla proudí vzduch. Nosní dutina je sofistikovaným filtračním a regulačním systémem, který pomáhá tělu efektivněji pracovat s kyslíkem.

Hlavní benefity nosního dýchání:

✅ Filtruje a čistí vzduch – Nosní sliznice zachytává nečistoty, bakterie a viry, čímž chrání dýchací cesty.

✅ Ohřívá a zvlhčuje vzduch – Dýcháním nosem získává plíce vzduch, který je optimálně připravený pro výměnu plynů.

✅ Podporuje správnou funkci bránice – Nosní dýchání stimuluje hluboké dýchání do bránice, což vede k lepšímu okysličení organismu.

✅ Snižuje stres a zlepšuje koncentraci – Nosem dýcháme pomaleji a hlouběji, což aktivuje parasympatický nervový systém odpovědný za regeneraci a uklidnění.

✅ Zvyšuje sportovní výkon – Nosní dýchání podporuje lepší využití kyslíku a umožňuje delší vytrvalost.

✅ Zlepšuje kvalitu spánku – Dýchání nosem redukuje chrápání a podporuje hluboký, regenerační spánek.

Dýchání pusou: Skrytá hrozba pro tvé zdraví

Dýchání ústy je často spojeno s vysokou fyzickou zátěží nebo stresovými situacemi, kdy tělo potřebuje rychleji přísun kyslíku. Pokud se však ústní dýchání stane běžným návykem, může mít negativní důsledky.

Problémy spojené s dýcháním pusou:

❌ Vysušuje dýchací cesty – Ústní dýchání nefiltruje a nezvlhčuje vzduch, což vede k podráždění a vyššímu riziku infekcí.

❌ Způsobuje přetížení krku a horních cest dýchacích – Při dýchání pusou jsou více zatěžovány krční svaly, což může vést k bolestem a chronickému napětí.

❌ Snižuje hladinu oxidu dusnatého – Nos produkuje oxid dusnatý (NO), který podporuje rozšíření cév a zlepšuje přenos kyslíku. Při dýchání pusou tento efekt chybí.

❌ Zhoršuje kvalitu spánku – Lidé, kteří dýchají pusou, mají vyšší tendenci k chrápání a spánkové apnoe, což vede k neklidnému spánku a únavě během dne.

❌ Negativně ovlivňuje zubní zdraví – Neustálé dýchání pusou způsobuje sucho v ústech, což narušuje přirozenou ochranu zubů a zvyšuje riziko zubního kazu a zánětů dásní.

Jak přejít na nosní dýchání?

Pokud máš tendenci často dýchat pusou, nebo se ti to děje zejména v noci, můžeš podniknout několik kroků k nápravě:

1️⃣ Vědomá kontrola dechu – Během dne se snaž soustředit na to, aby tvůj dech proudil nosem. Pomůže i jednoduché cvičení: zavři ústa a zhluboka se nadechni nosem až do břicha.

2️⃣ Posílení bránice – Zařaď do své rutiny dechová cvičení, která podporují hluboký dech a aktivaci bránice.

3️⃣ Správná spánková hygiena – Pokud dýcháš pusou hlavně v noci, může pomoci zavírání úst jemnou náplastí (mouth taping), což podpoří nosní dýchání.

4️⃣ Zlepšení držení těla – Špatné držení těla omezuje správnou funkci bránice a podporuje mělké dýchání. Pravidelný pohyb a cvičení mohou pomoci.

5️⃣ Postupné navykání při fyzické aktivitě – Pokud sportuješ a dýcháš hlavně pusou, začni vědomě dýchat nosem při méně náročných aktivitách a postupně navyšuj intenzitu.

Závěr: Dýchej chytře!

Nosní dýchání není jen drobný detail – je to zásadní faktor pro naše celkové zdraví, výkonnost a dlouhověkost. Pokud většinu času dýcháš pusou, zkus se na svůj dech zaměřit a vědomě přejít na dýchání nosem. I malé změny mohou mít velký dopad! 🫁💨

👉 Jak dýcháš ty? Věnuješ pozornost svému dechu?

Proč se nebát vynechat jídlo V naší společnosti je běžné jíst několikrát denně, a to často i tehdy, když nemáme skutečný hlad. Jídlo je dostupné na každém kroku a někdy se stává spíše zvykem než nutností. Co bych si přál, aby naše společnost pochopila, je to, že když se jednou nenajíme, tak se vůbec nic nestane. Naopak, krátkodobý půst může přinést řadu benefitů pro naše tělo i mysl.

Často slýcháme, že bychom měli jíst pravidelně, ideálně pětkrát až šestkrát denně, abychom udrželi stabilní hladinu cukru v krvi a zabránili přejídání. Ovšem naše tělo je přirozeně uzpůsobené k tomu, aby zvládlo i delší období bez jídla. Naši předkové často neměli pravidelný přísun potravy, a přesto byli schopni přežít a fungovat. Díky půstu můžeme našemu tělu dopřát podobný odpočinek a regeneraci.

Benefity krátkodobého půstu Studie jasně prokazují, že krátkodobý půst má pozitivní vliv na naše zdraví. Mezi hlavní benefity patří:

• Zlepšení trávení a odpočinek pro zažívací trakt: Když tělo nemusí trávit potravu, může se zaměřit na regeneraci a očistu. Trávicí trakt si odpočine a obnoví svou přirozenou rovnováhu.
• Podpora regenerace těla: Při půstu se aktivují procesy, jako je autofagie, kdy tělo likviduje poškozené buňky a podporuje tvorbu nových. To může mít vliv na dlouhověkost a celkové zdraví.
• Stabilizace hladiny cukru v krvi: Půst pomáhá snižovat inzulinovou rezistenci, což je klíčové pro prevenci diabetu 2. typu a udržení stabilní energie během dne.
• Lepší kontrola nad chutěmi a jídlem: Když si zvyknete na půst, naučíte se lépe rozeznávat skutečný hlad od chuti na jídlo z nudy či stresu.
• Redukce zánětů v těle: Půst může pomoci snížit chronické záněty, které jsou spojeny s mnoha civilizačními chorobami, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo autoimunitní poruchy.

Různé přístupy k půstu Půst není jednoznačná disciplína – každý si může najít to, co mu vyhovuje nejlépe. Osobně preferuji přerušovaný půst přibližně 18/6, kdy jím od 14 do 20 hodin každý druhý den. Moje přítelkyně Sára si oblíbila režim 10/14, kdy jí od 10 do 20 hodin. Znám také mnoho lidí, kterým vyhovuje jednodenní půst 24 až 36 hodin jednou za 1–2 týdny. Každému svědčí něco jiného, a je důležité naslouchat svému tělu.

Existuje i mnoho dalších přístupů, například přerušovaný půst 16/8, kdy máte osmihodinové okno pro jídlo a zbylých šestnáct hodin se postíte. Některým lidem vyhovuje metoda 5:2, kdy pět dní v týdnu jedí normálně a dva dny mají výrazně omezený kalorický příjem (např. 500–600 kcal za den).

Kdy být opatrný I když je půst pro většinu lidí prospěšný, existují situace, kdy by se měl provádět opatrně, nebo se o něm poradit s lékařem. To platí například pro těhotné ženy, lidi s poruchami příjmu potravy, diabetiky nebo osoby s chronickými onemocněními. U těchto skupin může půst představovat riziko, například kolísání hladiny cukru v krvi, nedostatek živin či zvýšený stres pro organismus.

Tipy pro zvládnutí půstu Pokud se rozhodnete vyzkoušet půst, pamatujte na pár jednoduchých pravidel:

• Pijte dostatek vody, případně neslazenou kávu nebo čaj: Hydratace je klíčová pro podporu detoxikace a dobrý pocit během půstu.
• Nepřijímejte během půstu žádné kalorie: Žádné jídlo, cukry, slazené nápoje ani mléko. Voda, káva bez cukru a čaje jsou skvělou volbou.
• Najděte si aktivitu, která vás zaměstná: Čtení knihy, procházka, cvičení nebo kreativní činnost vám pomohou odvést pozornost od jídla.
• Poslouchejte své tělo: Pokud se necítíte dobře, je v pořádku půst přerušit a zkusit to znovu jindy. Půst by neměl být stresující ani nepříjemný.

Závěrem Krátkodobý půst je skvělý způsob, jak dát tělu prostor k regeneraci a podpořit své zdraví. Vyzkoušejte si, co vám vyhovuje, naslouchejte svému tělu a nebojte se občas jedno jídlo vynechat. Není nutné hned držet dlouhé půsty, i malý krok může přinést velké benefity. Vaše tělo vám za to poděkuje!

Zdroje:

• Journal of Gastroenterology
• Nature Reviews Molecular Cell Biology
• American Diabetes Association
• The New England Journal of Medicine
• Mayo Clinic

FyzioFitness je unikátní přístup ke cvičení, který propojuje prvky rehabilitace, přirozeného pohybu a funkčního tréninku. Je zaměřen na zlepšení pohybových stereotypů, odstranění svalových disbalancí a posílení hlubokého stabilizačního systému páteře. V tomto článku vám představíme klíčové prvky FyzioFitnessu a ukážeme, jak může zlepšit vaše zdraví i kondici.

1. 1. Hluboký stabilizační systém páteře: Základ zdravého pohybu

Hluboký stabilizační systém (HSSP) je skupina svalů, která poskytuje stabilitu páteři a správnou oporu pro všechny pohyby těla. Jeho správná funkce je klíčová pro prevenci bolesti zad a zlepšení pohybové kontroly.

• Svaly HSSP: Bránice, příčný břišní sval, multifidy a pánevní dno.
• Jak ho aktivovat: Cviky jako bird-dog, plank nebo dead bug pomáhají zapojit tyto svaly a zlepšit stabilitu.

Tip: Naučte se při každém cviku správně dýchat – brániční dýchání je klíčem ke správné aktivaci HSSP.

2. Obnova vrozených pohybových vzorů: Návrat k přirozenosti

Vrozené pohybové vzory, jako je dřep, lezení nebo otáčení, jsou základem správné pohybové mechaniky. Často však tyto vzory vlivem moderního životního stylu ztrácíme.

• Proč je důležitá: Obnovení těchto vzorů vede k lepšímu držení těla, snížení rizika zranění a efektivnějším pohybům.
• Jak na to: Praktikujte jednoduché pohyby, jako je lezení po čtyřech, dřep nebo převalování, s důrazem na kontrolu a plynulost.

Příklad: Zkuste si při tréninku představit, že jste dítě objevující pohyby – jednoduché, přirozené a bez zbytečného napětí.

3. Vývojová kineziologie: Pohyb podle přirozených vzorců

Vývojová kineziologie je věda, která vychází z přirozeného pohybového vývoje dětí. Sleduje, jak se děti učí pohybovat – od lezení po čtyřech až po první kroky – a jak tyto pohyby formují zdravý pohybový základ pro život.

• Proč je důležitá: Pomáhá obnovit pohyby, které jsou pro tělo přirozené a efektivní, ale často je zapomínáme.
• Jak ji začlenit do cvičení: Začněte jednoduchými cviky inspirovanými dětským vývojem, jako je přetáčení, lezení a zvedání.

Zajímavost: Vývojová kineziologie je oblíbená nejen v rehabilitaci, ale i ve sportu, protože pomáhá zlepšit stabilitu, sílu a koordinaci.

4. Kompenzace disbalancí: Rovnováha těla

Moderní životní styl často vede k svalovým disbalancím – oslabeným svalům na jedné straně těla a přetíženým na druhé.

• Cíl kompenzace: Obnovit rovnováhu mezi svaly a zlepšit tělesnou symetrii.
• Příklady cviků:
  • Protažení přetížených svalů (např. prsní svaly, flexory kyčlí).
  • Posílení oslabených svalů (např. mezilopatkové svaly, gluteální svaly).

Tip: Každý trénink by měl obsahovat prvky pro kompenzaci disbalancí – nejen zlepšují držení těla, ale i výkon.

5. Přirozený pohyb: Návrat k základům

Lidské tělo je stvořené k přirozenému pohybu, jako je chůze, běh, lezení nebo skákání. Přirozený pohyb je základem FyzioFitnessu, protože zlepšuje koordinaci, flexibilitu a sílu.

• Proč je důležitý: Přirozené pohyby zapojují celé tělo a zlepšují pohybové vzory.
• Příklady aktivit: Chůze po nerovném terénu, šplhání, balanční cviky.

Inspirace: Vyzkoušejte jednoduché cvičení – například lezení po čtyřech – které zlepšuje koordinaci i stabilitu.

6. Funkční trénink: Síla pro každodenní život

Funkční trénink se zaměřuje na posílení svalů a pohybů, které využíváte v běžném životě. Cvičení jako dřepy, mrtvé tahy nebo tlaky nad hlavu připravují tělo na každodenní výzvy.

• Zásady funkčního tréninku:
  • Trénujte celé pohybové řetězce, nikoli izolované svaly.
  • Používejte různé nástroje (činky, kettlebells, medicinbaly).
• Výhody: Lepší stabilita, síla a prevence zranění.

Tip: Funkční trénink je skvělý pro všechny – od začátečníků až po sportovce.

Závěr

FyzioFitness spojuje nejlepší prvky pohybu, rehabilitace a tréninku. Pomáhá nejen posílit tělo, ale i odstranit bolesti a zlepšit kvalitu života. Přijďte si vyzkoušet, jak může FyzioFitness změnit vaše tělo i mysl.

Chcete začít s FyzioFitness? Kontaktujte mě na stefansulak.cz a vydejte se na cestu za zdravějším já.